Nevýhody soužití s umělcem

29. října 2014 v 21:55 | Michi
1. Umělci věčně brblají. O všem. Kdo se někdy do nějakého toho umění pustil, ví, že aspoň na jednu část bude vždycky nadávat. Divné uši, nenakreslitelné druhé oko, nanic stínování, divné proporce, na křivo nohy, prostě cokoliv. A pak věřte, že až si už po páté během jedné hodiny bude stěžovat, jak mu něco nejde, že už vás to bude solidně štvát. A nemusí se to týkat jen výkresů. Umělci jsou pozorní, ostatně je to jejich hlavní dovednost. Všimnou si každé maličkosti, čehokoliv, co jim nesedí. Může to být nepatrná změna v náladě, v umístění nábytku, ve slazení jejich čaje, ložení jejich oblíbeného jídla. Nic před nimi neskryjete.
2. Jsme citlivky. Dost často. Umělci se často na svět dívají trochu jinak, originálně (opět, každý pohled na svět je originální, ale tady to je specifické), proto je může zasáhnout spousta věcí, které jiné lidi nechávají chladnými. Pamatujete, jak jsem mluvila o všímavosti umělců? Malé drobné věci jim mohou vykouzlit na tváři upřímný úsměv a zároveň je může malá neškodná poznámka vyhodit z kolejí. To platí i obráceně. Velké věci je mohou snadno zklamat a z velkých křivd, které by jiného člověka položily, si umělec nemusí vůbec dělat hlavu.
3. Jsme nepořádní a chaotičtí. Vy to znáte taky. Nebo většina z vás. Neumím říct, jestli se dá umělcův nepořádek porovnávat s běžným, na to nemám dost zkušeností a taky pochopitelně existují pořádní umělci, pochopitelně. Ale v mém pokoji například nelze o nějakém pořádku, či řádu mluvit vůbec. Vědomí, že v pokoji se nachází nějaký stůl získáváte pouze podle neobvykle tvarované hromady čehosi, z čeho rozeznáváte změˇpapírů, tužek, časopisů, odstřižků, skleniček, kelímků a hrníčků, které velmi často pravděpodobně tvoří nový živý organismus v pokoji. Na zemi není k hnutí a otočná židle v příšerně malém pokojíku slouží k odkládání kvanta oblečení, z čehož půlka se označit jako "použitelná" a druhá jako "přijatelná na doma". A protože i ve mně je značný kus nerda, na podlaze pod postelí (o stavu prostoru pod postelí radši mluvit nebudeme) je i velké klubko kabelů a elektroniky. Tolik k pořádku. Zapomínáme. Sotva si pamatujeme datum našeho svátku, kam jsme sakra dali tu tužku, kterou máme za uchem nebo co jsme měli včera k večeři, ale neochvějně vám žekneme barvu kytky, co se vám tuhle líbila v obchodě, nebo jaké bylo vaše první společné jídlo.
4. Jsme zapálení pro věc. Věčně si budeme brblat, jak by támhleto vypadalo hezky namalované, vyfotíme si to, podrobně si to zapíšeme a věčně si budeme poznamenávat své nápady všude možně a je jedno, že zrovna nemáme propisku, nebo mobil, za vděk vezmeme i tužkou na oči a obyčejnou dlaní. Ale to si myslím, že tak má snad každý, kdo je pro svůj koníček zapálený (ze zkušenosti se soužitím s fotografem a věřte, vím, jak musí všechny štvát, že furt brblám o tom, jak nesnáším lodě). A je jedno, jestli jste parkourista, který přemýšlí nahlas o tom, jak by vyšplhal na nejvyšší sochu na náměstí, nebo fotograf, který se krčí na kolenou u kytky, aby odhadl, jestli by tahle makro fotka vypadala hezky.
5. Jsme jednoduše divní. A je jedno, jaký bod si k tomuhle přiřadíte. Umělci jsou divní. Když je náhodně vidíte, jak stojí uprostřed náměstí a dělají si poznámky propiskou na ruku a u toho se vztekají, že jim propiska dopisuje, jeden by řekl, že je blázen. Vejdete umělci do pokoje? Osudová chyba. Buď se na vás sesype lavina počmáraných papírů, šlápnete do plechovky plné barvy, nebo uklouznete po poházených štětcích. Pokusíte se mu v pokoji uklidit? Na to ani nemyslete. Až se za váma po dni úklidu přivalí jako velká vlna, věřte mi, že vám nepoděkuje. Protože své štětce a barvy najde spíš po padesáti místech rozházené na podlaze, než pěkně seřazené v šuplíku. Řeknete jim, že nemusí tak snaživě hledat papír, když je to prostě jenom socha? Nope. Na to zapomeňte. Budete se jim snažit vysvětlit, že váš náhlý narůst tvorby vrásek nic neznamená? Tak snadno umělce neošálíte. Bude do vás rýpat tak dlouho, dokud nekápnete božskou. Jup, jsme divní.
6. Jsme vybíraví. Pošle vás umělec někdy do papírnictví pro tužku na kreslení? Koupíte mu sadu 1,2,3 a pošle vás to vrátit bez jediné výčitky svědomí. Snažíte se mu uvěřit jeho oblíbené jídlo, ale ingredience došla a vy se ji snažíte nahradit něčím podobným? Ne, nedělejte to. Stačí ani ne procento čokolády navíc a umělec hned pozná, že je něco jinak.
7. Snadno se na věci upneme. Nenuťe umělce nic vyhazovat. Staré tričko, opelichané štětce, hrníček s upadlým uchem? Ne, prostě ne. Buď je umělec dostatečně paličatý, že si přítomnost věci k vyhození v domě i vydupe, nebo pak bude jistou dobu smutný, že se s ní musel rozloučit. Tohle svému umělci nedělejte. Snadno se i upneme na jistý řád v životě. Každoroční návštěva planetária? Bez problému. Každý víkend chodit k misce, ke které se slézají kočky z celého města? Maličkost. Každou sobotu chodit do malého obchůdku se zvláštními věcmi? Klidně. A jen zkuste narušit jejich zvyklosti. Nebudou rádi. Tohle taky svému umělci nedělejte.
8. Jsme náladoví. Ani těhotná žena se jim v tomhle nemůže rovnat a co teprve těhotná umělkyně! Ráno se vyhrabou z postele, kruhy pod očima, výraz zpráskaného psa a po půlce obličeje rozmazaná tempera. Vy už víte, co dělal celou noc. Dejte mu jeho oblíbený nápoj, dejte mu najíst a jděte se s ním projít. Nebo naopak. Uprostřed dne z ničeho nic vyletí ze svého brlohu a září jako sluníčko. Neptejte se, co ta náhlá změna nálady. Umělec je prostě šťastný. A takhle to je pořád. A je jedno, jak ho výtvor kdy naštve, je jedno, kolikrát od čtvrtky naštvaně vstane, vždycky se vrátí zpátky a svůj výtvor dodělá. Vždycky.
9. Jsme přímí. Přibrala jste? Dozvíte se to, věřte mi. Něco vám nesluší? I to vám umělec bez rozpaků sdělí. Zkrátka ať už umělci cokoliv nesedí, řekne vám to. Možná to bude brát oklikami, ale nakonec, až bude zatlačen do rohu vaší zvědavostí, tak vám to stejně řekne. Někdy vás tím může ranit, ale věřte mi, pokud není sarkastický troll jako já, tak to nedělá úmyslně.

A výhody soužití s umělcem? Je opravdový. Většina z nich bývá. Nebudou vám lhát do očí, když vidí, že pravdu znáte. Jsou všímaví, někdy až moc. Překvapí vás a dají si na tom patřičně záležet. A hlavní věc je, že nuda je zabíjí (jak řekl Sherlock Holmes v Elementary "Nuda je pro můj mozek nebezpečnější, než chřipka"), a tak se ji jednoduše snaží zahnat a ať už úmyslnně, či ne, vás vtáhnou také. Nebudete se nudit.

Snad jsem na nic nezapomněla. Opět, s těmito řádky se můžete i nemusíte ztotožňovat. Umělci jsou různorodá rasa, mohou být i naprosto normální, takže berte mě prosím z nadhledem, nejsem bravíčko, abych vám tu sepsala podmínky, jak se stát umělcem, umělcem se musíte cítit, abyste se jím stali.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Dena Hviezdička Dena Hviezdička | Web | 30. října 2014 v 8:34 | Reagovat

Platí to aj pre umelcov, ktorí tvoria z FIMO hmoty?

2 Michi Michi | E-mail | Web | 30. října 2014 v 9:25 | Reagovat

[1]: To už je hodně specifické, ale myslím, že by mohlo :D

3 Kika Kika | E-mail | Web | 30. října 2014 v 14:29 | Reagovat

Uff.. Teď jsem úplně v rozpolu - jestli bych s takovým člověkem chtěla (páč Tvůj závěr se mi velmi líbil) nebo nechtěla bydlet (páč některé ty mouchy jsou fakt velké :-) )

A já s umělci mám společné jen to, že se líp vyznám ve svém nepořádku a bytostně nesnáším, když mi ho náhodou někdo chce uklidit (což už se samostatným bydlením tolik nehrozí :-) )

4 Shio Usami Akira Shio Usami Akira | Web | 30. října 2014 v 17:03 | Reagovat

Jako bych četla sama o sobě .. všechny ty body na mě sedí jako ulité :D:D BOže :D:D Asi jsem opravdu jistý druh tvořivé duše :D

5 Awkward. 。◕‿◕。 Awkward. 。◕‿◕。 | Web | 30. října 2014 v 18:56 | Reagovat

Tak trochu se v tom vidim xD ano nemam to srdce neco vyhodit xD + par dalsich bodu xD

6 Michi Michi | E-mail | Web | 30. října 2014 v 19:31 | Reagovat

[3]: Má to své výhody i nevýhody ;)

[4]: To mě moc těší, hele :D

[5]: Nápodobně :D

7 Seiya Kuroi Seiya Kuroi | Web | 30. října 2014 v 20:26 | Reagovat

No nevím, na mě platí sotva polovina.

8 Michi Michi | E-mail | Web | 30. října 2014 v 21:23 | Reagovat

[7]: Na konci jsem zmínila, ne každý se s tím může ztotožnit ;)

9 Tara Tara | Web | 31. října 2014 v 17:33 | Reagovat

Nevím jestli se můžu prohlásit za umělce, ale ono to na mě sedí O_o něco míň, něco víc ale sedí. xD

10 Michi Michi | E-mail | Web | 31. října 2014 v 20:33 | Reagovat

[9]: I to je možnost :D I na ne-umělce se to může vztahovat ;) Nebo lépe, třeba jsi umělec, jen to ještě nevíš :D

11 katsuminka katsuminka | Web | 1. listopadu 2014 v 18:44 | Reagovat

Vystihla jsi to skvěle vše sedí na všechny umělce včetně mě co jsme na škole :D

12 Michi Michi | E-mail | Web | 1. listopadu 2014 v 21:53 | Reagovat

[11]: Brala jsem to primárně podle sebe a to, co vím o pár lidech ze školy, takže to bylo i tak trochu střílení na slepo, ale vypadá to, že to sedí :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama