Narozeniny a vánoční chaos

22. prosince 2014 v 13:28 | Michi |  Stories from my life
Pamatujete si ještě, jak jsem říkala, že to naše představení jde do kytek? Dnes bych vám ráda podala kompletní raport z 18. prosince, mých narozenin a zároveň z dne konání vánoční akademie.
Den začal netradičně, hned ráno při setkání s kamarádkou, se kterou chodím do školy, jsem dostala první přání k narozeninám a i první dárek (přísahám bohu, že kdyby mi za celý den nikdo nepopřál, tak bych snad i zapomněla, že mám narozeniny), což byl ten nejroztomilejší polštářek, jaký ve své kolekci zatím mám (radši vám nebudu popisovet svou reakci, bylo by to lehce trapné). Cesta dál pokračovala jako obvykle, v půlce cesty jsme jako obykle zjistily, že nestíháme, tak jsme zase musely přidat (proč ne, jsem zvyklá), vlak jsme naštěstí stihly, ale upřímně, celou cestu vlakem si nepamatuju, protože mám hlavu děravou jak rozbitý cedník. Dohoda zněla, že protože většina lidí neví, kam máme vůbec jít, tak se sejdeme před vlakovým nádražím, což se naštěstí povedlo a tam začala ta pravá sranda. Když máte šílené kamarády, nikdy je nenechte se dozvědět, že máte narozeniny. Nikdy. Může se stát totiž, že zatímco vy si spokojeně jíte palačinku, tak oni začnou zpívat na plné pecky "Happy Birthday to you" a pro jistotu vám popřejou tak pětkrát denně. Cestu k divadlu už jsme našli snadno. A zde mě, páni a dámové, čekalo nemilé překvapení. To představení totiž bylo večerní... Yay.
Měli jsme si obhlídnout jeviště, ne, že by to bylo přínosné. Pak jsme měli za úkol všichni poprvé předvést svá představení, načež nám před generálkou bylo řečeno, že máme jít do zadního vestibulu cvičit a zlepšit se, protože náš výkon je chabý a jestli to nevylepšíme, tak naše představení bude vyškrtnuto, což náš tým mírně vyděsilo. Nedivte se, byla by to docela ostuda, kdyby nám jako jediným vyškrtli představení. Ale jo, musím uznat, že motivaci nám to dodalo, představení jsme vylepšili a šlo se na generálku. Přinejmenším já osobně jsem měla trochu nahnáno, aby nás přeci jen nevyškrtli, ale s potěšením musím říct, že nakonec jsme generálku zvládli a mohli jsme jít na oběd a zde bych vám ráda předvedla svůj orientační smysl v praxi: Šla jsem do jídelny na oběd a nemohla jsem najít cestu zpátky... Po zbytek dne už jsme jen nacvičovali. A v tuto chvíli se začali všichni převlíkat do kostýmů a to i kluci, kteří se měli převléct za holky, takže všude lítaly podprsenky, líčidla a šaty... Musím říct, že při pohledu na některé z nich jsem se až cítila zahanbeně, nehledě na to, že v těch šatech a líčidlech ti magoři šli i ven a tam u silnice zvedali sukně. Neptejte se, já se radši jen zpovzdálí smála. Navzdory očekávání mělo naše představení před rodiči docela úspěch a ztrapnění z toho nakonec nebylo, nebo alespoň ne tak strašné. A zároveň to byly mé opravdu nejepičtější narozeniny, jaké jsem kdy zažila :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | Web | 22. prosince 2014 v 13:35 | Reagovat

Vše nej :) skoda ze jsem nevidela kluky jak nadzvedavaj sukýnky :D

2 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 23. prosince 2014 v 17:35 | Reagovat

To musela být paráda! :D Mělas udělat pár fotek :D Jinak všechno nejlepší!! :)

3 Bubu Bubu | 24. prosince 2014 v 21:57 | Reagovat

:3 jůů, nejvíc epický den! jo! škoda, že jsi nepřidala nějaké fotečky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama