O výtvarníkově šikovnosti

12. prosince 2014 v 20:27 | Michi |  Školní tvorby
Víte, výtvarník je jednoduchý člověk. Když po něm chcete nějakou složitou činnost, stačí mu to tak dvacetkrát vysvětlit a on to nějak pochopí. Ale chraň vás jakýkoliv bůh, či cokoliv, v co věříte, abyste ho postavili před hotovou věc a nechali ho, ať si s tím nějak poradí. Ne, to není dobrý nápad, potvrzují to mé zkušenosti. Byla jsem zhruba týden nemocná, což bych ráda přirovnala k tomu, když vyskočíte z hodně rychlého vlaku a pak se ho snažíte doběhnout a naskočit zpátky. Věčně nic nevíte, věčně padáte na držku přes to, co nevíte, nebo nemáte, věčně vám nedocháí, o čem lidé kolem melou a co je hlavní, všude věci, kterým nerozumíte. A tak se stalo, že jsem si to takhle jednou nakráčela do výtvarného ateliéru a čekalo mě lino a hrůzné zjištění, že s tímhle se bude pracovat. Všichni kolem mě sborově protočili panenkami když nám bylo oznámeno, že se bude pokračovat v linoritu, jen já a pár dalších lidí jsme absolutně nevěděli, která bije. Veškeré vysvětlení, které nám bylo podáno, bylo, že do tohohle máme vyrýt něco vánočního a že z toho bude pfko (do teĎ nemám páru co to je a jsem líná si to vyhledat). První náznak, že tohle tvoření asi nebude nic slavného se objevil hned v prvních pár minutách, kdy mé úporné snažení o rytí s něčím, co k tomu sice určeno je, ale na úplně jinou část, naštěstí zastavil jeden přihlížející. Pak už to sice probíhalo v potu, krvi a slzách, ale nějak to šlo. Nicméně, když mě učitelka už asi po páté poslala s linem sednout, že to chce upravit (naše výtvarkářka je ultimátní hater, jednou chci dosáhnout jejího levelu), tak jsem byla tak naštvaná a otrávená, že jsem si extra nevšímala, co dělám a co se nestalo, ruka se mi sklouzla po lině a rydlo jsem si krásně zabodla do palce, (tleskám michi, všichni už vědí, jak jsi šikovná) a tak jsem se připojila k frontě lidí, co si šli do kanceláře pro náplast, načež paní už jen protočila očima a poslala mě k zrcadlu, kde byla desinfekce a náplasti. Celé doprovázeno hurónským smíchem zástupce ředitele, který absolutně nechápal, co to na té škole má.
Svým výkonem nejsem extra nadšená, ale dobře, snažila jsem se, řízla jsem se, prokázalo se, že tohle má silná stránka nebude, tak popojedeme, protože tohle už nikdy nechci vidět. To úplně první je originál, čili lino a ty další jsou už natisklé.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niké Storch Niké Storch | E-mail | Web | 13. prosince 2014 v 12:09 | Reagovat

Jéé, ale mně se to moc líbí! :) Taky jsme to ve škole dělali, ale já jsem antitalent :D

2 Saki Saki | Web | 14. prosince 2014 v 13:34 | Reagovat

mě se to líbí, hlavně ten poslední ^^

3 Shio Usami Akira Shio Usami Akira | Web | 14. prosince 2014 v 16:02 | Reagovat

Si pamatuju, že něco podobnýho jsme dělali na základce. Jak sem vyrývala do toho lina, tak jsem si málem zničila prsty - a sousodevo oko :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama